Czech Amateur AirSoft Akce TATARIA

Akce TATARIA

Tato akce se již konala

Ano, přijdu (1): hitwoman

Ne, nepřijdu (5): Edems, Paya, T-dog, McDiels, Zipp01

Zde je akce, na který je pozván nevim zatím jak veliký okruh lidí. Upřesním.

http://www.municak.cz/content/9-airsoftova-akce-tataria

Kdo by se chtěl přihlásit, tak prosím dejte mi vědět na mail thelvyn@seznam.cz (pokud chcete jet pod CAAS) Pokud chcete jet sami za sebe tak prosím následujte pokyny na stránce akce. Děkuji. Homeless

21.8.2010 Ošíkov u Konice

Organizační informace

Místo konání akce: Ošíkov u Konice (okres Olomouc)

Vstupné na akci: 50,- Kč

Začátek akce: 9:00 hod

Předpokládaný konec: 14:00 hod

Zabezpečení akce:

- Akce je nahlášena na policii a obecním úřadu, akce se koná na soukromém pozemku.

- WC je přístupno v hostinci u mrtvoliště.

- Občerstvení je zajištěno!

- Bude zde otevřen výčep s pivem, nealkem, ....

- Bude přítomen profesionální zdravotník záchranář.

- Parkování: POZOR ZMĚNA!!! Sraz účastníků u hospody. Řidiči dovezte své spolubojovníky k hospodě! Poté zaparkujte své auto na parkovišti u sjezdovky, odkud je pro vás zajištěn svoz zpátky k hospodě!!!!

Registrace účastníků

Do emailu napište:

Název týmu

Přezdívky (jména) hráčů
Počet hráčů
Funkci v týmu
Sílu pružiny ve zbrani
Za jakou stranu chcete hrát (útočníci nebo obránci)

Tyto informace zašlete na email tatariakonice@seznam.cz !!!

Odkazy: Mapa herního prostoru | Parkoviště

Za nepříznivého počasí se akce ruší!!!

Scénář akce

Scénář akce bude předán a vysvětlen velitelům týmů přímo na místě.

Velitelé následně musí předat úkoly svým podřízeným.

Úvod do situace

Politická a výchozí situace konfliktu v Tataristánu

stav ke dni 15.5.2010

Tataristan (Tataristán) je přímořským státem ležícím mezi Ukrajinou, Moldávií a Rumunskem na pobřeží Černého moře. S rozlohou 24 000 km2 a 1 673 568 obyvateli (census 1991) patří mezi strategická místa Černého moře, které bylo v historii významnou obchodní a vojenskou základnou Byzantské a Osmanské říše. Po první světové válce se stal součástí Rumunského království, po druhé světové válce byl postoupen v rámci válečných reparací SSSR, kde se stal autonomním státem a v roce 1954 ho věnoval Nikita Chruščov Ukrajinské sovětské socialistické republice u příležitosti 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získal Tataristan v rámci Ukrajiny status autonomního území.

V Tatárii žije přibližně 55% obyvatel tatarijského původu, dále jsou zde významné skupiny Rusů a Ukrajinců (dohromady 21%), Turků (14%), Bulharů (7%) a Němců (3%). Z hlediska vyznání převažují muslimové (59%) a křesťané východního ritu (22%). Hlavním městem je Tatarbunary s 280 000 obyvateli. Tataristan je převážně hornatý, horské pásmo prostupuje od západu, přes severní hranici s Ukrajinou na východ s nejvyšší horou Pik Družby (Sarabuz) – 1 853 m. n. m. Oficiálním jazykem je ruština, ukrajinština a tatarijština (od r. 2010).

V srpnu roku 2009 proběhlo referendum o statusu země, v němž se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a nový název Tatárie reflektující historické tradice a etnickou většinu. Po vyhlášení výsledků referenda 3. 9. 2009 bylo rozhodnuto o vytvoření samostatného státu Tataristan k 1. 1. 2010 a do Kyjeva byl odeslán požadavek k bezpodmínečnému odsunu policejních a armádních sil k datu 31. 12. 2009.

V reakci na vyhlášení výsledků referenda plánů vyhlášení úplné nezávislosti, proběhly spontánní nepokoje jak v Rumunsku tak na Ukrajině, neboť obě země považují Tataristán za své historické území.

3. 9. 2009 Ukrajina okamžitě výsledek referenda odmítá a vyhlašuje pro území Tataristánu výjimečný stav.

4. 9. 2009 Po plamenném projevu ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka k rozvášněnému davu na sofijském náměstí byly posíleny ukrajinské vojenské a policejní jednotky a došlo k prvním střetům mezi stoupenci nezávislosti (většinou tatarijské národnosti) a ukrajinskými silami. Moldávie okamžitě k této situaci vyhlašuje désintéressement a striktně dodržuje svou neutralitu. Konflikt posléze eskaloval v občanskou válku, kdy ukrajinské silové složky ovládaly přímořské oblasti a větší města, zatímco separatisté našli útočiště v horách a řídce osídlených oblastech. Ti na ukrajinské jednotky útočili většinou ze zálohy a ničili strategickou infrastrukturu. Reakce ukrajinské armády za podpory pro-ukrajinské vlády a jejich ozbrojených jednotek zvláštního určení vedla k rozsáhlým etnickým čistkám a vyhánění obyvatel z některých oblastí. Počet uprchlíků v této fázi války (4. 9. 2009 – 31. 3. 2010) se odhaduje na 200 000 až 250 000 obyvatel. Po celou tuto dobu probíhaly drobné pohraniční incidenty mezi ukrajici a rumuny.

Postupem času získávalo separatistické hnutí politickou podporu některých zemí, dokázalo si zajistit lepší zbraně. A hlavně otevřenou podporu Rumunska.

V Rumunsku začala od října 2009 pozvolná skrytá mobilizace, která zůstala utajena i před spojeci z NATO a pod rouškou různých vojenských cvičení probíhalo stmelování mobilizovaných vojsk až do půlky března roku 2010.

30. 3. 2010 ve 23:55 vyhlásilo Rumunsko válku Ukrajině a 31. 3. 2010 ve 0:10 zahájilo ofenzivní akce. Jako causus beli uvádí události z 25. 3. 2010 kdy došlo k inzultaci rumunské delegace rozvášněným davem na letišti v Kyjevě a následující noci byla vypálená ambasáda taktéž v Kyjevě. Rumunsko společně s Tatarijskou Osvobozeneckou Armádou (TOA) podniklo ofenzívu do hlavního města. Boje v ulicích města byly velice kruté a trvaly 5 dní až do 10. 4. 2010.